Jak určit vzor?

• Vzory přídavných jmen slouží jako pomůcka pro určení správné koncovky.
  Vzory jsou slova, podle kterých se stejně nebo podobně skloňuje skupina přídavných jmen.

• Vzory přídavných jmen jsou rozděleny na vzory pro přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací.
  K určení správného vzoru si řekněte přídavné jméno v prvním pádě jednotného čísla, ve všech rodech.

• Jestliže se koncovka liší, jedná se o tvrdé přídavné jméno:
  (Kdo, co? 1p.) ten skvělý (student), ta skvělá (studentka), to skvělé (auto)
  Skloňujeme je podle vzoru mladý

• Jestliže se koncovka neliší, je stejná, jedná se o měkké přídavné jméno:
  (Kdo, co? 1p.) ten cizí (student), ta cizí (studentka), to cizí (auto)
  Skloňujeme je podle vzoru jarní

• Vyjadřuje-li přídavné jméno, čí je následující podstatné jméno, (komu patří),
  jedná se o přivlastňovací přídavné jméno. Tvoří se od jmen osob (zřídka zvířat).
  Skloňujeme je podle vzorů: otcův, matčin
  (Čí?) otcovi, matčini (sourozenci), (Čí?) otcovy, matčiny (karty)
  Přivlastňovací přídavná jména mají v 1.p.č.j. koncovky: -in, -ina, -ino nebo -ův, -ova, -ovo

Pro výběr správné koncovky je poté důležité správně určit číslo a pád přídavného jména.

Vzor pro měkká přídavná jména: jarní

ten, ta, to: jarní, jarní, jarní

Vzor pro tvrdá přídavná jména: mladý

ten, ta, to: mladý, mladá, mladé

Vzory pro přivlastňovací přídavná jména: otcův, matčin

Čí? otcův, otcova, otcovo, matčin, matčina, matčino

Tyto stránky jsou součástí výukového programu Diktátor